• Bez otroctví nemůže společnost fungovat. Otroctví tu bylo vždycky. Otroctví naučí otroky slušnému chování, socializaci a plnění povinností. Plnění povinností ještě nikoho nezabilo. Když zrušíme otroctví, otroci přestanou pracovat. Potřebují dohled, nedokáží se o sebe sami postarat. Otroci by měli otrokářům víc důvěřovat, myslí si otrokáři.
• Ženy nemají právo volit. Bylo to tak vždycky. Ženy nemohou rozhodovat tak kvalitně, jako muži, protože jsou méně inteligentní. Mohou se místo voleb aspoň věnovat něčemu prospěšnému, třeba vaření a péči o děti. Doposud ženy nevolily, a nezabilo je to. Ženy by měly mužům víc důvěřovat, myslí si muži.
• To, že černoch musí uvolnit místo v autobuse bělochovi, tu bylo vždycky. Lidé černé pleti nemají nárok na stejná práva, jako běloši. Navíc je to stání pro ně prospěšné – procvičí si svaly na nohách, a naučí se respektu k bělochům. Stání v autobuse ještě nikoho nezabilo. Černoši by měli bělochům víc důvěřovat, myslí si běloši.
• Diktatura není špatná. Diktatury tu byly vždycky. Lidé potřebují vedení a řád. Učí nás pospolitosti, plnění dlouhodobých plánů, a to ještě nikoho nezabilo. Občané by měli diktátorům více důvěřovat, myslí si diktátoři.
• Být zaměstnán je povinnost. Pracovat se muselo vždycky. Kdyby to nebylo povinné, nikdo by nepracoval. Povinná zaměstnanost učí lidi zodpovědnosti, a pracovitosti. Práce ještě nikoho nezabila. Pracující lid by měl více důvěřovat Straně, myslí si ústřední výbor Strany.
• Dítě zaslouží výprask, když zlobí. Bylo to tak vždycky. Naučí se tak respektovat autority, překonávat bolest, a to se mu bude do života hodit. My jsme taky dostávali vařečkou na zadek, nezabilo nás to, a jsou z nás slušně vychovaní lidé. Děti by měly rodičům víc důvěřovat, myslí si rodiče.
• Děti musí dělat povinně domácí úkoly. Bylo to tak vždycky. Děti nemají rozum, a nedokáží samy rozhodovat o tom, co je pro ně dobré. Domácí úkoly jsou prospěšné, učí děti plnit povinnosti, a rodiče trávit více času s dětmi. Kdyby úkoly nebyly povinné, nikdo by je nedělal. Dělání domácích úkolů ještě nikdy nikoho nezabilo. Děti a rodiče by měli škole více důvěřovat, myslí si učitelé.

Děti se učí nápodobou.

Co když všechny formy mocenského útlaku jsou zasety už ve způsobu, jakým přistupujeme k našim dětem, a způsobu, jakým to před nimi a sami před sebou omlouváme?