Znáte čokoládové kuličky Lindor od Lindt? Děti i já bychom se po nich utloukli 
Zpravidla si je dáváme po jídle jako dezert (bez ohledu na to, zda bylo vše dojezeno). Dávám si pozor, aby to nebylo bráno jako odměna dětem za to, jak “pěkně papají” 
Vždycky vytáhnu tři kuličky – jednu Ríšovi, jednu Gábince(3 roky), jednu sobě.
Ríša měl v dubnu narozeniny. Kromě dárků jsem se rozhodl koupit Ríšovi celou velkou krabičku kuliček Lindor. Je jich tam myslím kolem třiceti. Pamatuji se, že tenkrát jsem mu je předával s velkou nejistotou, a i s obavou, že to spořádají s Gábinkou na posezení. Šel jsem ale přesto do toho, ať to dopadne jak to dopadne.
Já: “Ríšo, tady máš ode mě k narozeninám krabičku čokoládovejch kuliček. Jsou všechny Tvoje, a můžeš si s něma dělat co chceš. Můžeš je sníst sám nebo se rozdělit. Můžeš si je schovat nebo sníst hned. Jak jen budeš chít. Jsou jen Tvoje.”
Ríšovi úplně zasvítily oči. Tolik důvery jsem do něj snad nikdy před tím nevložil. A pak to přišlo. Totálně mně dostal.
Ríša vytáhl z krabičky tři kuličky, jednu dal Gábince, jednu mně a jednu si vzal sám. Měl při tom radost v očích. Krabičku pak vzal, odnesl do komory na horní poličku – aby mu prý na to Gábinka nechodila  Stejným způsobem tu krabičku vytáhl každý den – vždy rozdal tři kuličky, a šel si to zase schovat. Za celou tu dobu si nevzal ani jednou sám jen pro sebe. Skoro si až říkám, že bych byl možná radši, kdyby myslel víc i jen sám na sebe.
Bylo to pro mě tenkrát obrovský AHA.
Byl jsem na Ríšu strašně hrdej – a říkal si: “Sakra, ono to fakt funguje!”
Ríša je můj malej zodpovědnej BOREC 
Nechápu, proč jsem to před tím neviděl.