Ríša: Tati XY mi říkal, že když ho nebudu poslouchat, tak půjdu do pekla.
Já: Hm, bojíš se, že půjdeš do pekla?
Ríša: Ne.
Já: Je Ti to nepříjemný, když ti tím peklem vyhrožuje?
Ríša: Jooo. Já nechci, aby mi to říkal.
Já: A u čeho to třeba říká?
Ríša: třeba když nechci jíst polívku.
Já: Tak co s tím, Ríši? Co by ti pomohlo?
Ríša: Aby to už neříkal, a domlouval se se mnou.
Já: Aha, chtěl bys, abyste se spolu domlouvali.
Ríša: Jo, ale on nechce.
Já: A už jsi to zkoušel?
Ríša: Jo, ale nefunguje to. On se domlouvat nechce. Malý děti prej musí poslouchat dospěláky.
Já: Víš, on to tak nejspíš má, protože mu to stejně tak říkala jeho maminka nebo táta, když byl malej, a nikdo se s ním taky nedomlouval, a říkali mu třeba, že to musí udělat, jinak půjde do pekla. A tak se to takto od nich naučil, a teď to dělá s dětma stejně. Když se s ním budeš zkoušet dál domlouvat, tak se to třeba od tebe naučí.
Ríša: Tati, já už jsem to zkoušel, a on nechce. Řekneš mu, aby už to neříkal?
Já: Ríši, on se nechce domlouvat ani se mnou. Ale jestli chceš, tak ti s tím můžu pomoct jinak, že ti to třeba pak nebude tolik vadit, když už to začne říkat. Chceš?
Ríša: Jo, a jak?
Já: Tak můžeme to zkusit obráceně, že ty mně budeš říkat, co by ti mohl říkat, a já zkusím odpovídat, jo?
Ríša: Tak jo. Tati, jestli mě nebudeš poslouchat, půjdeš do pekla!
Já: Jupí, peklíčko, tam bude teplíčko, tam se aspoň ohřeju.
Ríša: Ale tam budou čerti!
Já: Paráda, budu s nima hrát karty. To bude zábava.
Ríša: Ale oni budou zlí, a zavřou tě do tmy.
Já: No super, to si aspoň odpočinu, a pěkně se vyspím.
Ríša: [směje se, a přemýšlí co dál] … a pak tě dají do kotle s horkou vodou, a budou tě vařit!
Já: [ to se zase směju já] Jů, no to se aspoň pořádně vykoupu a umyju.
Ríša: … a pak tě uvaří a snědí tě malí čertíci!
Já: Riši, a chceš zkusit vymyslet, co by se na to dalo říct?
Ríša: [chvíli přemýšlí a culí se] …. no ti si aspoň pochutnají. Moje masíčko je úplně nejlepší …
Já: … supeeeer, to je přesně ono, Ríši. Aspoň budou mít plný bříška, a nebudou mít hlad, že jo?
Ríša: Jooooo
Pak jsme ještě projeli cvičně polepšovnu (kde Ríša našel spoustu nových kamarádů) a vysazení z auta v lese (kde se Ríša nadýchal čerstvého vzduchu, a nakrmil zvířátka), a jen jsem koukal, jak rychle to pobral.
Po několika týdnech mi Ríša s úsměvem hlásí: Tati, XY mi zase říkal, že půjdu do pekla.
Já: A cos mu na to řekl?
Ríša: Jupí, tam bude pěkně teplíčko.
Já: A co on na to?
Ríša: “Hm, a ty nechceš jít do nebíčka?” tak jsem mu řekl, že ne, že v pekle je větší zábava A pak koukal, a už nic neříkal.
Tak peklo bychom měli, a uvidíme, co bude dál
